Jovián Deepfaith

Z Nostalgia
Verze z 9. 11. 2013, 22:29, kterou vytvořil Martas33 (diskuse | příspěvky) (Joviánovo černokněžnictví)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jovián Deepfaith
Zemský kancléř

Tituly: Zemský kancléř,
Správce pyrewoodský,
Doktor práv
Rasa: Člověk
Povolání: Úředník, Písař, Černokněžník
Věk: 41 let
Narození: 12.1.578 - Andorhal - střední Lordaeron
Úmrtí: 27.8.620 - Falkenštejn - provincie Hvozd
Příslušnost: Lordaeron
Lokalita: Falkenštejn
Vztahy: Justinos a lady Leona (rodiče)
Joel (bratr)
Tomáš Štefan a Martin Otakar (bratranci)
ZD ND CD
ZN N CN
ZZ NZ CZ
|Visible}}"
Přesvědčení:

Pochází z rodu Deepfaithů.
Dříve též kancléřem provincie Hvozd a kastelánem hrádku Vydrovník ve Stromgardském království.

Fyzický popis

Jovián byl dříve silně obézní ouřada. Po několika nepříjemných událostech však velmi zhubl a dokonce začal pravidelně cvičit. Má přátelská kukadla a šedivějící kštici rudých vlasů.

Příběh

Mládí a studia

Jovián se narodil do rodiny bohatého měšťana v Andorhallu. Otec vlastnil velký statek a byl jeden z městských konšelů. Již od dětství našel zálibu v koláčcích zdejší pekárny. Tento fakt se také podílel na škole, kterou otec svému širokému synkovi vybral. Jovián odcestoval do hlavního města Lordaeron a zde se učil na královské písařské škole.

Přestože nastupoval s protekcí od svého bohatého otce a matky - bezvýznamné šlechtičny, brzy na písařské škole zjistili, že zde mají někoho vskutku nadaného pro protokoly, různé úřednické dodatky a písmo. Joviána bavilo vynalézat na koleji své vlastní formy správy státu, které se svými spolužáky v rámci koleje nadšeně zkoušeli. Bohužel se jeho poznámky z těchto dob nedochovaly - kolej v jeho čtrnácti letech vyhořela a mladý Jovián jen tak tak prolezl širokým oknem z hořící budovy... aby na ulici spadl do vozu vezoucího hnůj.

Po studiu písařství se rozhodl otec do svého synka ještě trochu investovat. Poslal jej na studia práv do Dalaranu. Jeden potrhlý mág zde zrovna otevíral fakultu a nikdo se mu na ni nehlásil. Joviánův otec dohodil jednoho z prvních studentů a zato získal několik cenných svazků historických. Jovián tedy nastoupil v patnácti letech na zdejší novou fakultu. Jako jediný z ročníku promoval již o rok dříve. Osmnáctiletý Jovián byl nyní doktorem práv.

Léta úředníka

Brzy se vydal do světa. Po neúspěšném hledání uplatnění v Hillsbradu se dostává do Arathijské vysočiny. V hlavním městě se představil zdejšímu správci, jenž jej zaměstnal jako soudního písaře a později i jako soudního znalce ve věcích mezinárodního práva. Stoupal výš, až se z městské správy dostal do správy královské. Při jedné ze slavností na hradě naráží na bodrého šlechtice podobných proporcí, jako on sám. Šlechtic nutně potřeboval nového kastelána svého hradu a správce přilehlého území. Jovián zprvu nechtěl, ale poté, co nejvyšší hradní úředník poslal šlechtici i doporučení, protože se jej chtěl zbavit, nakonec Jovián nabídku přijmul. Tak odcestoval na sever Stromgardu. Na úpatí hor se tyčil malý hrádek Vydrovník, ve kterém Jovián prožil většinu své úřednické kariéry. Brzy se stal velmi váženým i v podhradí a lord Jan II. z Vydrovníku mu přenechával stále více pravomocí.

Ve službách jeho lordstva

Později však došlo k naprosté anarchii v království. Spolu s lordem Janem přesídlili do Hillsbradu. Avšak lord byl úkladně zavražděn a Jovián tak byl bez práce. Proto se vydal na sever a po dlouhém putování došel až do pevnosti Kaer Fenris, kde se stal úředníkem lorda. Postupně jeho pravomoci rostly, až se stal kancléřem provincie - vedoucím celé úřednické mašinerie Lordaeronu - královské kanceláře. Avšak po období, kdy hrozil samotný rozpad provincie byl kancléřský úřad zrušen a částečně nahrazen úřadem zemského komořího, jímž se Jovián stal. Dvakráte byl konšelem města Pyrewood a nyní je i městským správcem. Svoji vládu nad městem zahájil novým souborem vyhlášek... co byste také čekali od úředníka...? Nedávno vypracoval nový zákoník, podle nějž se obnovil úřad zemského kancléře, do kterého Jovián nastoupil.

Ve službách lady Johany

Pozn. zvláště tento odstavec zahrnuje mnoho subjektivně zabarveného popisu z pohledu Joviána

Měsíce plynuly a Jovián sloužil již pod třetím Fenrisovcem, lady Johanou. V Pyrewoodu se mu podařilo ustanovit Městskou stráž, po zkrachování kovárny byl její provoz obnoven Morisem Pivovypilem. V létě, na den 27.8.620 lady náhle svolala zemský sněm, na kterém sněm rozpustila a zrušila úřad zemského kancléře (vše neprávem, ovšem nikdo vyjma Joviána nevznesl námitky... zjevně to byl jediný byrokrat, který ve sněmu byl). Jovián v tom viděl komplot Gildora Ingloriona, který podle něj ovládl lady. Viděl, že vše, o co se snažil (pozn. řádně a jasně spravovaný stát) je podle něj v troskách, načež skončil v hlubokém příkopu pod Falkenštejnem. Jednalo se o vraždu, či sebevraždu...? Vojáci jej donesli do strážnice, kde mj. díky absenci felčarů ve večerních hodinách zemřel.

Psychický popis

Jovián se tváří většinou jako úředník - tedy tvář bez jakýchkoli emocí. To podtrhuje i jeho nadváha. Je to však člověk dobrý, umí odpouštět (zlvášť těm, co pečou koláčky a donuty - nejradši má s jahodovou polevou). Je to takový ten ouřada, co prvně vyžaduje striktní dodržení zákona a postupně trochu zmírní. Vyžívá se v různých pravidlech a zákonech, sestavuje všemožné právní koncepce, které se snaží podstrčit lordovi. Velmi rád si svým hlubokým hlasem prozpěvuje po celém hradě (lord Fenris si zjevně myslí, že falešně), když se sprchuje. V kádi si během očisty hraje se svojí pískací kačenkou, které často říká frázi "Kňou kňou kačenko." Názor lady Justýny na jeho "zpěv" zatím nebyl zjištěn. Své úřední listiny si skládá do proutěných košíčků.

Joviánovo černokněžnictví

Jovián se především v Dalaranu také tajně vzdělával v magii. Dařilo se mu především v magii černé, nikdy se však tímto uměním nechlubil. Během působení na hradu Vydrovník se zajímal též o nekromancii. Přestože byl Jovián vcelku snaživý, byl jedním z nejhorších nekromantů vůbec. Ve Hvozdu se jednalo o jednoho z nejutajenějších nekromantů (o jeho sklonu k nekromancii nevěděl nikdo) a černokněžníků (před jeho smrtí se tuto skutečnost dozvěděl takový počet postav, který se dá spočítat na prstech jedné ruky).