Luna

Z Nostalgia
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Luna
Krásný elf z Krásna
Luna.jpg
Tituly: Purkrabí pyrewoodský, správce Krásna
Rasa: Sin'dorei
Povolání: Parfumér, šarlatán, ozdoba ložnic
Věk: 120
Narození: 500
Úmrtí: 620
Příslušnost: Nezávislí
Lokalita: Krásno
Vztahy: Miláček lidu
ZD ND CD
ZN N CN
ZZ NZ CZ
|Visible}}"
Přesvědčení:

Luna, prý dokonalý syn krve, byl jednou z vlivných postav, která v letech 619 - 620 notně zahýbala děním v provincii Hvozd. Pojďme si o tom sin'dorei, který prožil strmý vzestup a stejně tak strmý pád, povědět více.

Kariéra - purkrabí Pyrewoodu

Po velice perném životě, o kterém se můžete dočíst v deníku, se Luna, obtěžkán silnou magickou závislostí a sotva vyléčenou závislostí na narkotikách, dostává do provincie Hvozd. Hned druhý den putuje do vězení za urážku vojáka Lordaeronu a další lehké prohřešky. V noci utíká z cely, ale jen proto, aby si obstaral víno a chléb. Když pak následné ráno vítá s úsměvem vojáky na zápraží ambermillské strážnice, odvádí jej na hrad. Předvolání před lorda Fenrise, při kterém měl být krásný elf souzen, obrací ve svůj prospěch. Lordu nabízí své služby parfuméra a on je rád přijímá. Dostává se na svobodu a v následující dny a týdny se snaží uplatnit jako parfumér i na veřejnosti. Hlavně díky zájmu zdejších žen, jejichž srdce a mysli si dokáže rychle získat, se stává úspěšným. Neubrání se však nálepce notorického sukničkáře a lamače dívčích srdcí.

Když jsou pak na podzim roku 620 vyhlášeny volby na purkrabího města Pyrewoodu, Luna se snaží vytěžit ze své kontroverzní pověsti co nejvíce. Sám kandiduje s velice levicovým, značně populistickým programem. I přes fakta, že ve Hvozdu působí teprve měsíc, že se o něm hlásá, že je to kurevník a prostopášník, poráží zdejšího "krasavce" a politického snaživce Feragana Cloudmera na hlavu, a to poměrem hlasů 2:1. Luna se stává novým purkrabím Pyrewoodu, i hned se aktivně angažuje a snaží se dostat všem svým politickým slibům.

I přes jisté konflikty s byrokratickým aparátem lordaeronským se Lunovi v úřadu docela daří. Brzy zakládá Vlčí hlídku, žoldácké uskupení. To má být odpovědí na požadavky lorda Fenrise, který chce mít v Pyrewoodu milici a zároveň se poprat účinně s worgeny, kteří pomalu zahlcují les. Jako vše ostatní, i tuhle otázku se pokusil Luna vyřešit megalomansky a nutno poznamenat, že z velké části se mu to povedlo. Vlčí hlídka, hlavně díky své údernosti a nebojácnosti, se brzy stala velkou konkurencí pro místní armádní sbory, což převážně sedláčtí odvedenci z jejich řad nesli opravdu těžce. Worgeni se začínají z Hvozdu zase ztrácet.

Vytvoření nového azylu, rekonstrukce toho starého, vybudování nových pracovních pozic, započetí výstavby kostela, nebo zařízení pořádku a klidu ve městě, na to vše se zapomímá. Stejně jako je kontroverzní elf Luna, je taková i jeho Hlídka - to je taky jediné, o čem se mluví a píše. Rivalita se proměňuje v závist a ta vede k otevřeným konfliktům mezi armádou a Vlčí hlídkou. Když pak armáda zmaří pokus Vlčí hlídky na zatčení Kyriase Heavyshielda, v té době zběha, jsou to paradoxně Vlci s Lunou, kdo jsou zatčeni. Pravda však vychází najevo již brzy a lord Fenris se snaží situaci uklidnit. Purkrabí Luna nakonec vyjedná odškodnění pro Vlky, zvýšení mzdy a ustanovení vysokých pravomocí po celém území provincie. Tyto výhody jim vydrží den. Lord Fenris nedodrží své slovo, které dal Lunovi, dokonce ještě snižuje pravomoce jeho žoldákům na minimální. Vztahy mezi hradem a Pyrewoodem jsou na bodu mrazu.

Situace se zlepšuje až po příjezdu Justýny Fenris, sestry lorda regenta, která si s Lunou nesmírně rozumí. V tu dobu se ještě někdo pokusí Lunu zkompromitovat - Luna je nařčen kvůli výskytu skřeta z démonologie, ale zkouška Světlem, provedená právě Justýnou Fenris, to nepotvrzuje. Pár týdnů na to, při jedné menší banální šarvátce, která propukne v podhradí, je lord Fenris nečekaně velice vážně zraněn jedním z Vlků. Onen žoldák umírá, popraven lordovou ochrankou, Luna se v tichosti ztrácí, dokud situace neutichne. Je mu jasné, že by se zloba fenrisovců mohla obrátit proti němu a že tak či tak ponese zodpovědnost. Skrze Vlky vydává stanovisko, ve kterém odsuzuje onen zákeřný čin, nabádá společnost ke smíru.

Kariéra - správce Krásna

Vlády se ujímá až překvapivě rychle lady Justýna Fenris a Luna sám se vzdává zákonu, jen co je lady Justýna u moci. Přichází na hrad, kde ho vojáci rozhodně nevítají. Je vhozen do kobek, kde několik týdnů čeká na soud. Nakonec je uznán nevinným, jsou mu však odebrány veškeré pravomoce, posty, zabaven majetek a nesmí být nadále spojován s Vlčí hlídkou. Dostává pak do správy Mrtvá pole, která přejmenovává na Krásno. Od Justýny Fenris dostává mnohé hmotné statky, které má použít na zvelebení usedlosti.

Vlčí hlídka se přesouvá na Krásno a i přes fakt, že dle rozsudku nesmí být pod vlivem Luny, Luna svá dítka nehodlá opustit. Navazuje velice blízkou spolupráci s trpaslíkem Morisem Pivovypilem, správcem mithrilových dolů. Luna využívá jeho chamtivosti, nalhává mu, že jeho doly jsou v nebezpečí a on si tak za vysokou cenu pronajímá Lunovy žoldáky. Krom toho mezi nimi proběhnou i další více či méně legální obchody. Společně s Cechem obchodníků pak okupují celý trh ve Hvozdu. Pod sebou má Luna i kurtizány, ale ty se z dlouhodobého hlediska ukazují jako nevýdělečné. Hlavně z důvodu velké konkurence - tyto služby mnohé elfky v Pyrewoodu poskytují i zdarma nebo za burák.

Luna zaplavuje svůj domov a své blízké blahobytem, věnuje se magii, alchymii, pěstuje okrasné květiny a chová vzácné noční motýly. V Cechu mágů se díky své ambiciéznosti záhy stává tutorem. Projevuje se jako dobrý, když z vězení po segregačních zákonech, pod záminkou otroctví, zachraňuje dvě nemrtvé ženy. Stanou se jeho dobrými služebnými. Z Krásna se stává azyl pro všechny zbloudilé duše. On sám roste na těle i na duchu, celkově je spokojený. To vše v tichosti, na okraji společnosti.

Když pak padá Ambermill, je Luna vedle Kraily Zerkense jediným mágem, který je ochoten s magickými anomáliemi bojovat. Jen díky nim jsou zachráněny mnohé životy civilistů. Luna za to však zaplatí draze - při střetu s ohnivou anomálií u něj dochází k temporární ztrátě zraku. Zrak už se mu nikdy zcela nevrátí, stane se světloplachým. Přesto neupadá do letargie, a i když je značně zesláblý, organizuje v Krásnu zápasy a dále se snaží věnovat tomu, co kvůli obchodům a politice dost zanedbával - vůním světa - ženám. Zjišťuje, že je už možná pozdě a ony vyvanuly.

Jednu z nich mu pak chce "odcizit" Mallen Gahrron, tehdy jen desátník a prý paladin Lordaeronu. Dojde až na souboj, ve kterém stojí Gahrron proti neozbrojenému Lunovi a jeho hrdlořezovi - Valarienovi Wallprideovi. Díky zásahu armády se nikomu nic vážného nestane. Obě strany se pak obviňují, že jedna druhou chtěla sprostě zavraždit. Než dojde k soudu, ve vězení si Lunu podá Kyrias Heavyshield, který je opět členem armády, a jeho poskok, Tobiáš Černohřívý. Luna to skoro nepřežije, zbitý a sotva schopný slova pak musí vypovídat před soudem.

Soudu předsedá Justýna Fenris. Celé líčení nevypadá pro Lunu příznivě, hlavně díky svědectví těch, kteří hovno viděli, přesto vypovídali s přehledem. Ale záměr zničit Lunu se nedaří. Valarien Wallpride, pes tak věrný svému pánovi, nakonec ve svém svědectví přiznává, že on sám chtěl Gahrrona zavraždit a Luna se tam připletl nešťastnou náhodou. Luna se po trestu bičování a vysoké pokuty zase dostává na svobodu, přičemž Valarienovi slibuje, že ho dostane z vězení ven. Svého slibu časem dostojí.

Pak však Justýna Fenris mizí, vládnout má Johana Fenris, ale protože je mladá, na trůn dosedá regent Mallen Gahrron. Nastávají těžké časy pro celý Hvozd. Hlídka už je jen málo aktivní, stejně jako Luna sám. Uzavírá se před světem, více a více se utápí v magii a omamných látkách. Když jej opustí i poslední věrná láska, v podstatě ztrácí vůli žít. Při jedné vycházek do Pyrewoodu konfrontuje regenta Gahrrona, snaží se jej vyprovokovat slovně k tomu, aby jej zabil. On tak však neučiní. Pár dní na to, když Luna veřejně zkritizuje Gahrronovu vládu, a nehodlá uposlechnout výzvu, aby se za svou kritiku omluvil a odvolal ji, je konečně Gahrronovým mečem vysvobozen ze života. Umírá ve věži Cechu mágů, pohřben je Vlčí hlídkou na Krásnu.

Tak končí příběh tohoto muže.

Kariéra - milovník

V odstavcích výše jsme záměrně neodhalili pár informací, které by někoho mohly zajímat - například to, jakou roli hrál skutečně v napadení lorda Fenrise, jaký měl vztah s lady Justýnou, nebo jestli chtěl skutečně Gahrrona tehdy na Krásnu zabít. Odpovědi na tyto otázky umřely společně s ním. Tak to má být. Chci však, aby bylo jasné, jak to bylo s tím jeho údajným sukničkářstvím. Ne proto, že by mi vadily ty pomluvy kolem jeho postavy, ale proto, abyste si uvědomili, jaký byl Luna paradoxem.

Luna za svou poměrně krátkou existenci ve Hvozdu poznal velikou spoustu žen. To skutečně ano. Zprvu to bylo dáno jeho povoláním, parfumér je zde přeci hlavně pro ženy. Ale hlavně zde byl ten fakt, že on ženy vždy nesmírně miloval a hlavně miloval to, když sám mohl být milován a být ve středu něčí pozornosti. Jeho láska k ženám byla však vždy jen platonická. Ve skutečnosti se žádný vztah, který Luna kdy ve Hvozdu měl, nepromítl do fyzických sfér, tedy do sexu. Měl je rád, zbožňoval je. Všechny do jedné a přesto každou zvláště. Největší kurevník pod korunami šerých borovic Hvozdu byl tak v podstatě jen někdo, kdo potřeboval být milován, gentleman, který považoval každou ze svých žen za malou bohyni.

Tyto řádky jsou pak všem těm bohyním věnovány - Talieah, Cinn, Heriette, Katielynn, Kraile, Sofi a dalším. Děkuji.

Více o jeho osobním životě najdete v pokračování jeho deníku.