Zákoník provincie Hvozd

Z Nostalgia
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

{{#ifeq:|yes

|

{{#ifeq:{{#if:| {{{smallimage}}} | }}|none | | }}

{{#if:{{#if: | {{{smallimageright}}} | }} | {{#ifeq:{{#if: | {{{smallimageright}}} | }}|none

 | 
|
 }}

}}

{{#switch:delete

| | speedy | delete | content | style | move | protection | translate | notice =

| #default =

This message box is using an invalid "type=delete" parameter and needs fixing.

[[Category:Wikipedia message box parameter needs fixing|Šablona:Main otherZákoník provincie Hvozd]]

}}

|

{{#ifeq:|none | | }}

{{#if: | {{#ifeq:|none

 | 
|
 }}

}}

{{#switch:delete

| | speedy | delete | content | style | move | protection | translate | notice =

| #default =

This message box is using an invalid "type=delete" parameter and needs fixing.

[[Category:Wikipedia message box parameter needs fixing|Šablona:Main otherZákoník provincie Hvozd]]

}} }}


Zákoník provincie Hvozd
{{{Znak}}}
Autor: lord Fenris z Fenrisu, Darimir Mandiar
Sepsáno: 622
Lze nalézt v: {{{Lokalita}}}
Předchozí Následující
{{{Předchozí}}} Zákoník provincie Hvozd {{{Následující}}}
{{{Poznámky}}}

Zákon zemský

Preambule

§I Provincie Hvozd jest součástí království Lorderonského, je dedičným lénem rodu Fenrisů.

§II Tento zákoník se vztahuje pouze na uzemí provincie Hvozd. Provincie Hvozd jest považována za součást Lordaeronského království. Zákoník se vztahuje na všechny osoby pohybující se na území provincie Hvozd.

§III Hranice provincie jsou stanoveny takto: na západě tvoří hranici moře, na severu je hranice v úzkém pásmu nad Stříbropolím a dále tvořena horským pásmem. Na východě je hranice tvořena východním břehem jezera Lordamere, dále pak pásem hor a značenou hranicí se svobodným městem Ambermill. Na jihu horskými pásmy, branou do Gilneaského království a branou do Hillsbradského velkovévodství.

§IV Na území provincie je tento zákoník nadřazen zákoníku Lordaeronského království a je doplňován vyhláškami jednotlivých představitelů provincie. Situace nepostižené zákoníkem provincie Hvozd nechť se řídí dle zákoníku Lordaeronského království.

I Zákon o vládě

§I Vládce provincie (dále jen vládce) jest nejvyšší představitel provincie a je jejím svrchovaným pánem. Drží veškerou moc, ostatní představitelé provincie ji mají pouze propůjčenou. Je-li vyhlášen stav válečný či ohrožení provincie, vládce se nemusí zákoníkem plně řídit a může v konkrétních případech jednat dle svého uvážení.

§II Garda jest nejvyšší provinční orgán. Má na starost vnitřní bezpečnost provincie, velí armádě, a je jí propůjčena veškerá moc vyjma moci schvalovat a vydávat zákony a moci jednat jménem provincie s cizími státy či uskupeními, není-li řečeno jinak. Zodpovídá se pouze vládci provincie.

§III Provinční kancelář (dále jen kancelář) jest součástí Královské kanceláře Lordaeronu. Řeší administrativu provincie, pomáhá vládci při civilní správě země. Vede ji Provinční kancléř.

§IV Provincie je dále členěna na správní oblasti stanovené zákonem. Správní oblasti spravuje volený purkmistr za pomoci konšelů, případně z rozhodnutí vládce provincie nevolený prefekt či armádní protektor. Dle zvyků jsou správním oblastem udělováno vládcem tyto práva:

  • stavební, tedy právo stavět nové nemovitosti;
  • hradební, tedy právo vystavět městské hradby;
  • soudní, tedy právo konat soudy;
  • útrpné, tedy právo vykonávat tresty útrpné;
  • hrdelní, tedy právo vykonávat tresty hrdelní;
  • tržní, tedy právo pořádat trhy;
  • mílové, tedy právo monopolu na území města či správní oblasti;
  • várečné, tedy právo vařit pivo;
  • kotevní, tedy právo regulovat kotvení u břehů města či správní oblasti;
  • právo vybírat daně;
  • právo vybírat mýto;
  • právo vybírat clo;
  • právo zakládání cechů;
  • právo na ustanovení městské stráže.

Správní oblasti jsou tyto:

  • Město Pyrewood s centrem v Pyrewoodu, na západě ohraničena mořem, na jihu hranicí s Gilneasem, na východě pak Královskou kupeckou stezkou, na severu končí třicet yardů před Hraniční bránou (tzn. u vojenského tábora). Z tohoto území je vyjmut hrad Falkenstein i se stoupající cestou k němu.
  • Správní oblast sever s centrem na hradě Falkenstein, zahrnující oblast na sever od Hraniční brány a Hraničního dolu až po konec Provincie Hvozd, na západě ohraničena mořem a na východě východním břehem jezera Lordamere.

§VI Purkmistr jest volen ve volbách všemi měšťany zapsanými v dané správní oblasti. Na území jeho správní oblasti mu jest propůjčena hodnost poručíka.

§VII Městská rada jest tvořena purkmistrem, prvním konšelem (kandidát na purkmistra s druhým nejvyšším počtem hlasů; pokud není takový kandidát, vybírá purkmistr konšela za souhlasu vládce správce) a druhým konšelem (dosazovaný vládcem). Městská rada spravuje majetek správní oblasti podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

§VIII Provinční vyhlášky jsou dokumenty vydávané vládcem, jejich platnost je bezpodmínečná a všichni na území provincie se jimi musí řídit.

§IX Místní vyhlášky jsou dokumenty vydávané purkmistrem správní oblasti, případně jeho ekvivalentem. Vyhláška musí získat podporu alespoň jednoho konšela a vyhlášky navrhované konšely musí získat podporu purkmistra.

II Zákon o armádě

§I Armáda provincie Hvozd (též Provinční armáda) jest součástí armády Lordaeronu. Dohlíží na vnější i vnitřní bezpečnost provincie, za čímž účelem je jí propůjčena část moci výkonné. Dělí se na stálou armádu, hradní stráž, městkou stráž a milici. Řídí se Armádním řádem.

§II Stálá armáda jest hlavní složkou Provinční armády. Její pravomoci se vztahují na území celé provincie.

§III Hradní stráž jest ozbrojenou složkou hradu Falkensteina. Stará se o bezpečnost a chod hradu, přičemž se dělí na stráž, žalářní stráž a osobní stráž. Její pravomoci se vztahují pouze na oblast hradu, na němž má její příslušník vyšší slovo, než jiný příslušník provinční armády ve stejné hodnosti. Mimo území hradu mají všichni její příslušníci hodnost vojína, není-li řečeno jinak.

§IV Městská stráž jest ozbrojená složka zřizovaná městem. Její pravomoci se vztahují pouze na území správní oblasti, na němž má její příslušník vyšší slovo, než jiný příslušník provinční armády stejné hodnosti. Mimo území města mají všichni její příslušníci hodnost vojína, není-li řečeno jinak.

§V Domobrana je nejnižší složkou armády. Vzniká a zaniká s vyhlášením, respektive odvoláním stavu branné povinnosti. Každému příslušníkovi domobrany budiž propůjčena hodnost rekruta.

§VI Důležitost rozkazu je řízena hodností. Rozkazy vládce jsou neodvolatelné, rozkazy kteréhokoliv dalšího příslušníka Provinční armády mohou být změněny kýmkoliv, kdo má hodnost vyšší než-li ten, kdo rozkaz vydal. Nižší hodnosti nemohou odvolat rozkaz vydaný vyšší hodností.

§VII Voják musí v armádě mít odslouženo alespoň půl roku aktivní služby, než může požádat o zproštění přísahy.

§VIII Dezerce jest trestána výhradně vojenským soudem jakožto trest hrdelní.

§IX Provinční armáda užívá následující hodnosti (hierarchii definuje armádní řád):

Mužstvo
Rekrut - Kaplan - Armádní felčar - Vojín
Poddůstojníci
Proviantmistr - Desátník
Důstojníci
Poručík - Kapitán
Garda
Gardista - Vládce

III Zákon o zvláštních stavech

§I Stav válečný jest stavem vnějšího ohrožení cizím státem či uskupením.

§II Stav válečný jest vyhlášen

  • deklarací válečného stavu s jiným státem či územím;
  • mobilizací cizích ozbrojených sil na hranicích provincie bez udání vysvětlení;
  • cizí ozbrojené síly překročí hranice provincie bez dekretu o volném průchodu;
  • napadením jiným státem či uskupením;
  • záborem půdy jiným státem či uskupením;
  • importem koček do provincie.

§III Stav ohrožení provincie jest stavem vnitřního ohrožení jakéhokoliv původu. Stav ohrožení vyhlašuje vládce provincie, v jeho nepřítomnosti pak jednotný úsudek Gardy.

§IV Stav ohrožení provincie může být vyhlášen při

  • rebelii;
  • epidemii jakékoliv nemoci;
  • závažné živelné katastrofě;
  • přemnožení koček v provincii.

§V Během stavu válečného může vládce vyhlásit brannou povinnost. Během branné povinnosti

  • se každý obyvatel schopný boje a starší patnáctého roku věku hlásí v centru správní oblasti, k níž je zapsán během sčítání lidu;
  • je každý obyvatel přidělen k oddílům lehkooděnců;
  • je každý měšťan přidělen k řadovým oddílům;
  • je každý příslušník kléru k podpůrným oddílům;
  • se každá žena hlásí ke službě v zázemí, není-li řečeno jinak.

§VI Během stavu válečného či během stavu ohrožení provincie může vládce vyhlásit stanné právo. Stanné právo může obnášet následující nařízení:

  • zákaz vycházení civilních osob a příslušníků provinční armády s hodností rekruta po setmění mimo města a sídla bez povolení;
  • řešení vlastizrádných a hrdelních zločinů popravou bez soudu. Rozkaz k popravě vydává vládce či příslušník Gardy;
  • vyvlastnění majetku bez udání důvodu za účelem obrany provincie;
  • povinnost cechů během stanného práva pracovat pro provincii bez nároku na úhradu vykonané práce;
  • úplný zákaz pohybu jižně od Hraniční brány nemrtvým, vyjma povolení;
  • zákaz zakrývání si obličeje;
  • zákaz ozbrojování obyvatelstva;
  • povinnost na požádání sdělit svoji identitu příslušníkům gardy, provinční armády nebo provinční kanceláře.

IV Zákon o trestech

§I Dle tohoto zákona jsou tresty udělované dle tíže zločinu. Ty jsou rozděleny do čtyřech kategorií na přečiny, zločiny, těžké zločiny a zločiny hrdelní či vlastizrádné.

§II Prohřešky budiž klasifikovány jako:

  • porušení zákazu nošení zbraní;
  • rušení nočního klidu;
  • rvačka;
  • veřejná nahota či další narušování morální čistoty;
  • urážka na obyvatele provincie;
  • vydávání se za jinou osobu;
  • vydávání se za příslušníka milice;
  • urážka obyvatele nebo příslušníka milice;
  • nesplacení pokut v celkové výši do 50 stříbrných;
  • způsobená škoda do 50 stříbrných krádeží, pytláctvím, vandalstvím, či jiným způsobem;
  • samotné porušování mílového práva; ad.

§III Zločiny budiž klasifikovány jako:

  • fyzické napadení obyvatele provincie či království Lordaeronského;
  • užívání magie na území měst a pevností za jiným, než lékařským účelem;
  • vydávání se za urážka příslušníka či poddůstojníka armády Lordaeronu;
  • neoprávněné užití pravomocí měšťana;
  • loupežné přepadení či pokus o něj;
  • pytláctví;
  • neoprávněná těžba surovin;
  • smilstvo, čili nemanželská soulož;
  • soulož na veřejnosti;
  • veřejná prostituce;
  • nesplacení finančních trestů v celkové výši do jeden a půl zlatého;
  • urážka měšťana;
  • porušení zákazu pohybu na daném území;
  • škoda do výše jeden a půl zlatého způsobená krádeží, pytláctvím, vandalstvím, či jiným způsobem ad.

§IV Těžké zločiny budiž klasifikovány jako:

  • plánování akce poškozující provincii Hvozd, její obyvatele, nebo korunu;
  • slovní urážka vládce a jeho rodiny či jiného šlechtice, gardy, purkrabího, správce města, královského úředníka, cechmistra či důstojníka armády Lordaeronu
  • fyzické napadení příslušníka armády Lordaeronu;
  • vydávání se za důstojníka armády Lordaeronu;
  • neoprávněné využívání pravomocí armády Lordaeronu;
  • únos obyvatele provincie;
  • fyzické napadení obyvatele provincie či způsobující trvalé ublížení na zdraví;
  • neúspěšný pokus o vraždu spáchaný na obyvateli provincie;
  • krácení daní;
  • nesplacení pokut v celkové výši nad tři zlaté;
  • zločiny, při nichž byla napáchána škoda větší než jeden a půl zlatého a to krádeží, pytláctvím, vandalstvím či jiným způsobem.

§V Zločin hrdelní či vlastizrádný jest mimořádný zločin, neboli

  • napadení vládce a jeho rodiny či jiného šlechtice, gardy, purkrabího, správce města, královského úředníka, cechmistra, poddůstojníka či důstojníka armády Lordaeornu;
  • vydávání se za tyto osoby a zneužívání jejích pravomocí;
  • vražda či vícenásobná vražda;
  • neuposlechnutí rozkazu důstojníka armády Lordaeronu nebo příslušníka Gardy;
  • dezerce;
  • marodérství;
  • rabování za stavu válečného či stavu ohrožení provincie či evakuace dané oblasti;
  • burcování osob v provincii k rebélii, její přímé podněcování a podílení se na ní;
  • podporování nepřátel provincie či království Lordaeronského;
  • rozvracení stability provincie, záškodnictví;
  • špionáž pro nepřítele;
  • praktikování či vyučování nekromancie a démonologie, stejně jako přechovávání knih s těchto tématikou;
  • sodomie, tedy obcování rektální, styk stejných pohlaví, či obcování se zvířaty;
  • pedofilie, tedy obcování s dětmi mladšími patnácti let;
  • chov koček.

§VI Veškeré tresty mohou být vyměřeny některým z těchto způsobů:

  • finanční trest ve výši přinejmenším dvojnásobku spáchané škody;
  • zabavení majetku v hodnotě finančního postihu;
  • vykonání práce ve prospěch provincie v hodnotě finančního postihu;
  • konfiskace majetku;
  • pozastavení práv vyplývajících ze stavu na dobu určitou či do odvolání;
  • pozastavení pravomocí vyplývajících z úřadu na dobu určitou či do odvolání;
  • postavení mimo službu na dobu určitou či do odvolání;
  • odebrání statutu měšťana;
  • propuštění z úřadu;
  • propuštění ze služby;
  • vyvlastnění nemovitosti;
  • rozpuštění cechu;
  • trest útrpný rovný spáchanému zranění;
  • trest útrpný;
  • trest hrdelní;
  • vyhnanství.

§VII Tresty útrpné jsou děleny na:

  • Běžné, jmenovitě pranýřování v kládě, v kleci, bičování, bití holí, nasazení pásu cudnosti (vztahuje se na obé pohlaví), užití palečnice, lití vroucím voskem na menší část těla, sekání prstů na nohou či rukou, trhání zubů či trhání nehtů.
  • Těžké, jmenovitě mučení ostnatou botou, mučení v železné panně, topení, sekání končetin od zápěstí a kotníků výše, vytrhnutí jazyka, částečné či uplné oslepení, trhání vlasů, natahování na skřipci, vláčení za koněm, trhání zubů, lití vroucím voskem či olejem na větší část těla.

§VIII Mezi tresty hrdelní patří setnutí hlavy sekyrou či mečem, roztrhnutí koňmo, utopení, upálení, napletení na kolo a smrt hladem a žízní. Příslušníci stavu panského mají v případě trestu hrdelního záruku, že budou sťati mečem. U nemrtvých a trollů budiž trest hrdelní prováděn zásadně upálením.

§IX Vykonavatelem trestu útrpného či hrdelního jest kat falkenštejnský či kat z Kaer Fenris, místo výkonu trestu pak závisí na právech měst.

§X Veškeré tresty útrpné a hrdelní jsou veřejné a vykonávané na určených místech, není-li soudem stanoveno jinak. Tresty útrpné a hrdelní vykonané na příslušnících armády Lordaeronu jsou bez výjimky neveřejné.

§XI Nemrtví, Orkové a Trollové budiž za stejné prohřešky trestání dvakráte tvrději. Trest hrdelní nechť je v případě těchto ras vykonáván pouze žehem.

§XII Jakékoliv tresty vyjma trestů hrdelních, jest možno snížit či úplně zrušit vyplacením kauce třetí stranou. Výše kauce budiž stanovena soudem, minimálně však v hodnotě dvojnásobku finančního postihu či jeho ekvivalentu. Kauce není možno užít, je-li vyhlášen stav válečný či stav ohrožení provincie.

V Zákon o soudech

§I Provincie rozeznává několik typů soudů: soud místní, zemský, vojenský, magický a soud tribunálem.

§II U soudu musí být přítomen alespoň jeden další nezávislý přísedící, dbající na spravedlivost rozsudku.

§III Místní soud se zabývá osobami, které se provinily na území dané správní oblasti se soudním právem a nemají být souzeny jiným typem soudu. Proti rozhodnutí tohoto soudu je možno se odvolat k Zemskému soudu, za předpokladu, že byl udělen trest hrdelní či útrpný. Soudcem je správce dané oblasti, přísedícím pak kdokoli ze správy a vlády země (konšelé města, úředníci...).

§IV Zemský soud se zabývá osobami, na něž se nevztahuje žádný jiný typ soudu. Zároveň slouží za určených podmínek jako odvolací soud pro soud místní. Soudcem je vládce, či jím určená osoba. Přísedícím je vládcem určená osoba.

§V Magický soud řeší prohřešky v používání magie. Řídí se vnitřními předpisy Cechu mágů. Není-li možno dle nich postupovat, určuje soudce i přísedícího vládce.

§VI Vojenský soud, který řeší vnitřní prohřešky v armádě, zejména porušení či neuposlechnutí rozkazů. Vojenský soud má zkrácené řízení na nejkratší možnou dobu a rozsudky jsou vynášeny s dvojnásobnou tvrdostí oproti běžnému soudu. V případě vyhlášení stavu válečného či stavu ohrožení provincie zastupuje vojenský soud všechny ostatní druhy soudu. Soudcem je vládce, či jimi určená osoba. Přísedícím může být jakýkoli důstojník Provinční armády.

§VII Obhajobě, obžalobě, soudci či přísedícímu musí být umožněno povolat za pomoci provinční armády či provinční kanceláře svědka, jinak je rozsudek neplatný.

§VIII Soud tribunálem se užívá v mimořádných situacích. Vládce vybírá předsedu soudu a soudce, každý z nich má jeden hlas. Soudí společně.

Zákon o obyvatelstvu

I Zákon o stavu poddanském

§I Osoby pohybující se na území provincie Hvozd, čili poddaní, budiž děleny do těchto stavů:

  • obyvatelé;
  • měšťané;
  • klérus;
  • vojsko;
  • cizinci.

§II Obyvatelem se rozumí každá osoba, která jest při sčítání lidu (či dodatečně) zapsána k některé ze správních oblastí provincie, nebo jest prokazatelně měšťanem některého ze státu Lordaeronské aliance, přičemž má

  • právo vlastnit majetek;
  • právo vstupovat do cechů;
  • právo na ochranu;
  • právo na soud;
  • povinnost platit daně;
  • ve stavu branné pohotovosti jsou povinni rekrutovat k jednotkám lehkooděnců.

§III Měšťanem se rozumí každý obyvatel vlastnící či pronajímající obytnou nemovitost na území provincie Hvozd, přičemž má právo

  • zastupovat provinční úřady;
  • právo volit purkmistra;
  • právo kandidovat na úřad purkmistra;
  • právo na lepší zacházení ve sporu s prostým obyvatelstvem;
  • právo založit cech;
  • právo veřejně nosit zbraň do délky tří stop bez nutnosti dalšího potvrzení;
  • ve stavu branné pohotovosti jsou povinni rekrutovat s vlastní zbrojí a zbraní.

§IV Ke kléru náleží každý vysvěcený příslušník církve Svatého Světla nebo některé z oficiálně uznávaných herezí. Jsou mu připsána práva měšťanská, aniž by musel vlastnit či pronajímat nemovitost, avšak

  • je oproštěn od placení daní vyjma daně z hlavy;
  • nemůže kandidovat na post purkmistra;
  • nemůže náležet k cechu ani jej zakládat;
  • ve stavu branné pohotovosti jsou povinni rekrutovat k podpůrným oddílům.

§V K vojsku náleží každý příslušník Provinční armády, Lordaeronské armády, případně armády některého ze států Lordaeronské Aliance. Po dobu služby mu jsou připsána práva měšťanská, aniž by musel vlastnit či pronajímat nemovitost, avšak

  • je oproštěn od placení daní vyjma daně z hlavy;
  • nemůže kandidovat na post purkmistra;
  • nemůže zastupovat provinční úřady.

§VI Cizincem se rozumí každý, kdo nenáleží k některé z výše uvedených stavů či ke stavu šlechtickému.

§VII Sčítání obyvatelstva nechť vykonává Provinční kancelář na příkaz vládce provincie. Probíhá v rámci jednotlivých správních oblastí. Ke sčítání je povinna dostavit se každá osoba žijící v dané správní oblasti, případně se pohybující na území provincie Hvozd, přičemž je povinna nahlásit

  • celé jméno;
  • původ;
  • co nejúplnější bydliště, přinejmenším však město;
  • nemovitý majetek,
  • případně délku a důvod pobytu na území provincie.

II Zákon o stavu šlechtickém

§I Šlechticem se rozumí osoba příslušící ke šlechtickému rodu.

§I Dle zvyku jest stav šlechtický rozdělen na

  • nižší šlechtu, tedy panoše, vladyku, zemana a rytíře;
  • vyšší šlechtu, tedy barona, hraběte, knížete, vévodu, velkovévodu a krále.

§I Jakýkoliv šlechtic, není-li řečeno jinak, má na území provincie právo na čestné zacházení, ochranu, soud, držení zbraně.

III Zákon cechovní

§I Cech jest řemeslným či magickým spolkem sdružující řemeslníky či mágy.

§II Každý obyvatel může být členem nanejvýše jednoho cechu.

§II Zakladatelem může být

  • provincie;
  • město;
  • měšťan či skupina měšťanů.

§ Cech vzniká

  • žádostí u správní oblasti (není-li cech zřizován vládou či městem);
  • sepsáním zakládající listiny;
  • určení sídla cechu pocházejícího z majetku zakladatele/lů, které přejde do majetku cechu;
  • převedením počátečního majetku v hodnotě alespoň tří zlatých do majetku cechu, z čehož alespoň třetina musí být peněžní obnos;
  • schválením zakládající listiny vládcem úředníkem dané správní oblasti.

§III V zakládající listině cechu budiž uvedeno následující

  • zakládající měšťan či měšťané;
  • práva cechu přiznaná;
  • povinnosti cechu;
  • sídlo cechu;
  • veškerý počáteční majetek cechu;
  • cechovní regule, obsahující mimo jiné způsob volby cechmistra, způsob přijímání a vylučování členů, hierarchické uspořádání cechu s právy a povinnostmi jednotlivých stupňů.

§IV Cech je povinován vést účetní knihu, kterou na vyžádání vydá ke kontrole úředníkovi Provinční kanceláře nebo příslušníku Gardy.

§IV Není-li určeno jinak, odvádí cech na začátku každého měsíce 1/3 ze svého zisku do pokladnice provincie, či, v případě cechu městského či měšťanského, do pokladnice dané správní oblasti.

IV Zákon o církvi

§I Provincií uznávanou vírou jest víra ve svaté Světlo a víra Kaldorei.

§I Provincií uznávanou církví jest Církev svatého Světla.

§II Provincií uznávanou herezí jest Řád Stříbrné ruky, Řád Stříbrného úsvitu.

§III Vyznávání jakékoliv jiné víry, hlášení se k jiným, než uznávaným církvím a herezím, či jejich propagace jest zakázáno a trestáno dle Zákona o trestech.

V Zákon o daních

§I Daně platí každý obyvatel provincie, který je zapsán u některého správního celku provincie, nebo je obyvatelem Lordaeronského království a na území provincie se zdržuje po dobu delší jednoho měsíce, a zároveň není zapsán

§II Daně jsou vybírány úředníky provinční kanceláře.

§I Pravidelné daně jsou obyvatelé platit na začátku měsíce kanceláři správního celku, u něhož je obyvatel zapsán. Jde o

  • daň z hlavy, stanovenou ve výši 2 stříbrné za hlavu;
  • daň z oken, stanovenou ve výši 3 stříbrné za okno;
  • daň z ochrany, stanovenou ve výši 8 stříbrných za hlavu.

§III Výši dalších daní, cílové plátce, čas a způsob výběru a pravidla pro její vybírání stanovuje vláda vyhláškou.

§IV Pokud má správní oblast právo na vybírání daní, stanovuje výši daní, cílové plátce, čas a způsob výběru a pravidla pro její vybírání správce či městská rada vyhláškou. Daň může postihnout jen stálé obyvatele města, tedy ty, kteří ve městě vlastní nemovitost či si nějakou pronajímají.

VI Zákon o hospodářství

§I Těžba dřeva jest povolena pouze dělníkům provinčních pil. Na požádání jest možno zakoupit povolení k těžbě dřeva u vládce či pověřené osoby.

§II Těžba rud a kamene v dolech či lomech jest povolena pouze správcům a zaměstnaným horníkům jednotlivých dolů či lomů. Těžba z ložisek mimo doly jest povolena a nepostihována.

§III V zemi je v tzv. oborách zakázán pod přísnými tresty lov či plašení zvěře.

§IV Neoprávněná těžba surovin jest krádeží, neoprávněný lov jest pytláctvím.

§V Lordaeronem uznávané mince v oběhu jsou druhu trojího:

Zlaté, o váze půl unce, přičemž přesně dvě třetiny váhy mince jest ryzí zlato a zbylá váha je tvořena bronzem či mědí,

Stříbrné, o váze čtvrt unce, přičemž přesně dvě třetiny váhy mince jest ryzí stříbro a zbylá váha je tvořena cínem; platí, že sto stříbrných rovná se jednomu zlatému;

Měděné, o váze osminy unce, přičemž přesně váha mince jest tvořena mědí; platí, že sto měděných rovná se jednomu stříbrnému.

§VI Penězokazství jest urážka majestátu Lordaeronského a budiž trestáno coby vlastizrada!

Zvykové právo Lordaeronské

§I Je přísně zakázáno vodit mulu či koně obtěžkaného břemenem těžším něž 75 liber, po levé straně cesty.

§II Je-li v Pyrewoodu přistižen tamní obyvatel v sukni po kolena a mečem, lze jej beztrestně střelit z kuše do kolene.

§III Je přísně zakázáno míti u sebe najednou více než dvacet veverčích kožek. Kdo bude přistižen, tomu budou zabaveny všechny kožky a bude nucen vyplatit pokutu půl zlatky. V opačném případě nechť je souzen dle platného zákoníku Lordaeronu či provincie.

§IV Kdo za jeden den zabije více než dvacet příslušníků murlockých kmenů, bude nucen složit jim veřejnou omluvu a zaplatit pokutu jedné zlatky. Výjimkou nechť jsou pogromy vyhlašované vládou Lordaeronu či dané provincie.

§V Je přísně zakzáno přechovávat u sebe více než pět králičích pacek najednou z důvodu možnosti míti přílišné štěstí. Kdo bude přistižen, budou mu zabaveny králičí pracky spolu s veškerým štěstím. Kromě toho bude přistěžený posmolněn smolou z nejbližšího stromu.

§VI Je přísně zakázáno se veřejně obnažovati na náměstí ve kteroukoliv denní dobu vyjma času večeře.

§VII Je přísně zakázáno obcovat v křovích šípkové růže.

§VIII Je přísně zakázáno vstupovat do pevností a hradů, má-li na sobě dotyčný plnou plátovou zbroj a zároveň trpí chřipkou.

§IX Každý elf, který ve městě Lordaeronu navštíví kterýkoliv nevěstinec, bude prohlášen za nestoudníka, budou na něj svalena vina za všechny katastrofy za posledních sto let a následně bude vyhnán za hradby města.

§X Je přísně zakázáno v kostelech nositi falešných vousů, knírů, vlasů, či jiných částí těla.

§XI Skákání z hradeb za účelem sebevraždy jest zločin hrdelní!

§XII Po celém Ambermillu je zakázáno nosit boty s ostruhami, není-li dotyčný majitelem alespoň dvou krav!

§XIII V Hearthglenu nikdo nesmí nositi rudou pokrývku hlavy! Porušení toho zákazu jest zločin hrdelní!

§XIV V kostelech je zakázáno držet se za ruce a líbat se a obcovat, coby projev smilstva a nerespektování svátosti všeho Světla. Porušení jest trestáno coby zločin hrdelní. Jedinou výjimkou nechť jsou svatby.

§XV Každý obyvatel Ambermillu je povinován vlastniti alespoň jedny hrábě či vidle. Výjimkou jest purkmistr města.

§XVI V Andorhalu jest výslovně zakázáno konzumovat zkaženou pšenici a jiné obiloviny. Trestem za porušení budiž klistýr.

§XVII Má-li kterýkoliv obyvatel Lordaeronu na svém pozemku více než pět orků, může je beztrestně zabít.

§XVIII Všechny hospody v Lordaeronu mají zakázáno prodávat alkohol všem elfům mladším sedmdesáti let.

§XIX Je-li kdokoliv v Pyrewoodu přistižen, že nemá u sebe peníze v hodnotě alespoň jednoho stříbrného, může být za roznášení chudoby mezi prostý lid pranýřován, nebo uvězněn za žebráctví až na tři dny.

§XX Přechovávání ježků v kapsách nechť je trestáno jako sodomie.

§XXI Mračení se na příslušníky vojska, gardy, stráží, atd., vyjma milice či domobrany, je protizákonné a trestáno veřejnou omluvou a pokutou pěti stříbrných poškozenému!

§XXII Je-li situace velice vážná, smí se k hašení ohně použít i moč nabraná od nejbližšího koně.

§XXIII Na území města Andorhalu je vražda povolena za předpokladu, že oběti řeknete, kdy, jak a kde ji chcete zabít.

{{#switch:

 | subgroup

| child = | #default =